A proč ne tapety

Také to určitě znáte. Stojíte uprostřed místnosti, ruce zkřížené na prsou a zadumaně se rozhlížíte po místnosti. Oči Vám bloudí po zdech a občas se poškrábete na bradě. Hlavou Vám plují myšlenky, nebo skáčou o překot. Máte pocit lehké nervozity. Pomalu se otáčíte kolem své osy a stále ten zádumčivý pohled, který naznačuje Vaše usilovné přemýšlení. Ano, ano, je třeba vymalovat. Pak usednete do křesla a Váš pohled stále bloudí po stěnách. Musím škrábat? Stačí vybílit? Pozor, přichází další myšlenka. A co tapety?

Musíte se už rozhodnout

Vaše uvažování nemá konce. Chce to rozhodně změnu. Stěny jsou ušmudlané. Kdy jste naposledy maloval? Dva, nebo už to bude tři roky? Stereotypní práce Vás ale neuspokojuje. Co kdybych se vrátil do dob svého mládí, kdy jsem ještě s rodiči, jako správný asistent pomáhal při potahování stěn papírem? Pořád jen dumáte. Jen abyste nedumal moc dlouho. Vaše místnost by už mohla být dávno krásnější. Tak se rozhodněte, nebo Vás manželka předežene a bude Vás stále uhánět. Nemyslíte, že malování je pracnější? Myslím, že jste se právě rozhodl, viďte?

A proč ne tapety
3.5 (70%)4